Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

druhotné prohlubování sklepů

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Sklepy měšťanských domů byly často druhotně prohlubovány. S tímto fenoménem se setkáme především v centrech velkých středověkých měst s románskou či raně gotickou výstavbou. V rámci parcelace města, která se stabilizovala nejpozději v období vrcholného středověku, již mnohdy nebylo možné rozšířit dům o další přístavby. Zvyšující se nároky na skladovací prostory byly proto řešeny prohlubováním původních sklepů, případně vyhlubováním nové úrovně pod stávajícími.
  Autorství
Autor: Jan Beránek (beranek)
Vloženo: 2011-11-24 10:59:49
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Podlahy, Stěny

Klíčová slova: románský sloh, gotika, neznámý, měšťanský dům, Praha-Staré Město, 603/I, 621, 38691/1-332, druhotné prohlubování sklepů
  Text
Jedním ze zajímavých fenoménů vyskytujících se především u měšťanských domů, je druhotné prohlubování sklepů. Z hlediska chronologie proto vznikaly obrácené stratigrafie s mladšími sklepy nacházejícími se pod staršími. Obecně tato tendence vrcholí na přelomu středověku a raného novověku v 16. století. V Praze však nalezneme příklady staršího převrstvení, kdy byla při raně či vrcholně gotické přestavbě románského domu prohloubena úroveň původního suterénu. Důkaz tohoto řešení se projevuje specifickým horizontálním členěním příslušné zdi sklepa, kdy každá „etáž“ má odlišný charakter skladby zdiva a povrchové úpravy. Dobře čitelná je situace na kratších zdech sklepení pod klenebními čely. Klenba pak náleží mladší stavební úpravě, při níž došlo ke snížení úrovně sklepa. Starší zdivo se nachází v horní části klenebního čela, u domů románského původu se projevující užitím kvádříkového zdiva. Většinou pečlivě lícované zdivo je dole zakončeno víceméně horizontálním předělem základového zdiva, které nemá pohledový líc (zdivo je nepravidelné a hrbolaté, neboť bylo aplikováno do základového vkopu). Rozhraní zároveň vyznačuje původní úroveň podlahy či terénu. Tento druhý specifický pás je dole ukončen další linií, oddělující základ od podezdívky, vlastně plenty, která byla vyzděna při prohloubení sklepa v mladším období. Plenta je tedy současná s klenbou sklepa.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady
Praha – Staré město – dům čp. 603/I Dům se složitým půdorysným i výškovým členěním se vyvíjel od románského období až do sklonku baroka. V jednom ze sklepů v zadní části dispozice se dochovaly relikty kvádříkového zdiva a nerovného základového zdiva, které bylo obnaženo při prohloubení sklepa patrně ještě ve 2. polovině 14. století. Obr. 1 je pohledem k východu do sklepa ve východní části dispozice domu (srovnej plán na obr. 4, kde šipka ukazuje na předmětnou východní zeď). Obě šipky ukazují shodnou výškovou úroveň původního románského terénu či dlažby. Obr. 2 zachycuje ve dvojsnímku východní zeď a vyhodnocení; linie naznačují rozhraní zmiňovaná v textu; bod 1 se nachází v zóně s kvádříkovým zdivem, které je v horní části zdi silně degradované, asi v důsledku působení požáru (bod 2); bodem 3 je označen základ románské zdi, který nemá rovnaný líc, neboť zdivo vyplnilo základový vkop; bod 4 pak zdivo (plentu), která zajišťuje prohloubený vkop sklepa, zaklenutého valenou klenbou (vkop, plenta a klenba jsou současné). Obrázek 3 ukazuje detail románského kvádříkového zdiva z opuky, které má podřezávané spáry. Obr. 4 severní stěnu, která bez jakéhokoliv přerušení plynule vybíhá do záklenku valené klenby. Tato strana sklepa byla vyzděna při druhotném prohloubení původního sklepa.
Obr. -1 Sklep domu čp. 603/I.

Sklep domu čp. 603/I.
  Odkazy
J. Beránek, Operativní průzkum a dokumentace domu čp. 603/I, nepublikovaný strojopis. heslo čp. 603, in: Umělecké památky Prahy, Staré Město – Josefov, ed. Pavel Vlček, Praha 1996, s. 403 - 404.
  Poznámky
Dům čp. 603/I v Praze na Starém Městě měl v průběhu dějin různé názvy: „U bílého jednorožce“, "Pelechovský", "Trčkovský"
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz