Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

datační nápisy a nápisové desky

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Konkrétní stavební proměnu zkoumaného objektu pomáhají objasnit nápisy a pamětní desky s cennými údaji o přestavbě či úpravě konkrétní konstrukce či prvku, s níž jsou spojeny.
  Autorství
Autor: Jan Beránek (beranek)
Vloženo: 2011-11-24 13:09:15
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Exaktní, Obrazová dok.

Klíčová slova: Červená Řečice, st. 67, 36908/3-2977, zámek, neznámý, 1, datační nápisy a nápisové desky
  Text
Mimořádnou důležitost pro datování konkrétní konstrukce zkoumané stavby mají nápisy a desky s datací. Jde jak o kamenné nebo kovové odlévané desky, ale také o nápisy rudkou či olůvkem, aplikované na omítku, erby, epitafy ad. Největší míru důvěryhodnosti mají chronogramy umístěné na kamenných prvcích stavby, ať už jde o portály, ostění oken nebo krbu. Významnou složku tvoří chronogramy v rámci zobrazení nástěnných maleb. Datace většinou nalezneme na zvonech a někdy také na mobiliáři. Desky osazené ve zdivu stavby mají podstatně významnější roli pro datování objektu, je však třeba vždy uvažovat variantu, že byly přeneseny a osazeny druhotně. Pokud nesou erb, lze kritickým vyhodnocením verifikovat, zda se deska skutečně váže k námi zkoumané stavbě. Podstatně složitější je situace u nápisů, ať již jde o reprezentativní nástěnné malby nebo graffiti; zde může být datum zkresleno zásahem restaurátora a i tehdy je nutno brát jej jako datum ante quem vzniku dotyčné stavby nebo konstrukce, na níž se nápis nachází. Všechny chronogramy je třeba posuzovat kriticky, a pokud je to možné, srovnávat je se záznamy v písemných pramenech.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady
Obr. 1 Červená Řečice – zámek (okres Pelhřimov). Kamenná deska s aliančním erbem a datem 1605 se nachází ve vstupním severním křídle zámku, bývalé biskupské rezidence. Obr. 2 Červená Řečice – zámek (okres Pelhřimov). Datum 1560 na segmentovém kamenném překladu krbu v patře jižního křídla zámku, včetně aliančních erbů potvrzují, že v této době došlo k významné přestavbě hradu na zámek. Obr. 3 Červená Řečice – zámek (okres Pelhřimov). Deska dokládající stavební úpravy zámku ve 20. století. Obr. 4 Kunštát – zámek (okres Blansko). Částečně poškozená deska stále nese datum 1680, kdy došlo k přestavbě renesančního zámku na barokní rezidenci. Obr. 5 Kolín – farní chrám sv. Bartoloměje (okres Kolín). Proslulá deska hlásající, že stavbu chóru kolínského kostela započal Petr Parléř. Obr. 6 Pšovka-Mělník – bývalý klášterní kostel augustiniánů eremitů (okres Mělník). Nápis tužkou v zazděné nice nás informuje, že v roce 1866 byl tento vstup zazděn. Obr. 7 Jihlava – farní chrám sv. Jakuba (okres Jihlava). Nápis na hrotitém oblouku oddělujícícm podkroví lodi a presbytáře. Datum 1542 odpovídá dokončování přestavby kostela, která v úrovni krovů započala vztyčením krovu lodi (viz následující obrázek). Obr. 8 Jihlava – farní chrám sv. Jakuba (okres Jihlava). Dekorativně pojatý chronogram na styku sloupku a dvou patních vzpěr krovu lodi. Je patrné, že krov vznikl dříve než oblouk vynášející štít mezi lodí a presbytářem (viz předchozí obrázek). Obr. 9 Kunštát – zámek (okres Blansko). Vzácná situace graffiti, které předcházelo definitivnímu zabílení špalety široké vstupní niky v přízemí severního křídla zámku. Kromě chronogramu nese nápis i jméno autora a rovněž doprovázející kresbu, která snad ukazuje situaci dnes nedochované věže u vstupu z tzv. Dolního zámku na Horní. Obr. 10 Spišská Kapitula – dóm sv. Martina (okres Levoča). Mimořádně kvalitní reprezentativní nástěnná malba s chronogramem 1317 se nachází nad nikou hlavního vstupu. Demonstruje nového uherského krále se zemskou ochranitelkou Pannou Marií. Malba vznikla ve značném časovém odstupu od zbudování pozdně románského kostela, jenž byl stavěn v 1. třetině 13. století. Obr. 11 Hrusice (okres Praha – východ). Portál v severní zdi lodi byl obnažen v roce 1853. V záklenku vnější archivolty je vyryto datum 1242. Ryté datum však vzbuzuje rozpaky, neboť pod 4 je vyryto stejné číslo. Nelze proto vyloučit, že datum vzniklo až při restaurování portálu v/po roce 1853, případně došlo k doplnění čísla pod původní 4. Obr. 12 Suchohrdly u Miroslavi – kostel sv. Markéty (okres Znojmo). Detail chronogramu na okruží zvonu zavěšeného ve věži kostela. V tomto případě datum nelze vztáhnout ke stavební úpravě, která proběhla až v 1. desetiletí 18. století. Nelze však vyloučit, že zvon byl pořízen v předstihu a s opravou kostela se zamýšlelo již na sklonku 17. století. Obr. 13 Kutná Hora – děkanský chrám sv. Jakuba (okres Kutná Hora). Nepříliš obvyklé datum na mobiliáři, lavabu a skříňové stěně po jižní straně sakristie kostela. Datum nás informuje o vybavování kostela mobiliářem v době, kdy celý kostel byl vybavován novým zařízením včetně nového hlavního oltáře. Obdobná data ve spojitosti s písemnými prameny jsou cennými nepřímými údaji o ukončené opravě nebo přestavbě kostelů.
Obr. -1 Červená Řečice

Červená Řečice
  Odkazy
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz