Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Torzo zaniklé stavby a otázky kolem její někdejší podoby a zániku

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Na příkladě zaniklého královského sálu na hradě Zvíkov je možno sledovat průběh změn podoby dříve reprezentačních prostor tohoto sídla. Někdejší ústřední sál hradního paláce byl vlivem statických poruch stavby již v 16. století zrušen, jeho klenby sneseny a prostor předělen do dvou podlaží. Dnešní stav, po destrukcích z 18. a 19. století, pak působí jako poněkud nečitelný soubor gotických a renesančních slohových znaků.
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-10 13:30:12
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, exteriér, Stěny, Stavební historie, Využití pramenů a literatury, Info vycházející ze stavby

Klíčová slova: Zvíkov, Torzo zaniklé stavby a otázky kolem její někdejší podoby a zániku
  Text
Královský hrad Zvíkov byl založen Václavem I. zřejmě v 1. polovině 30. let 13. století. Samotná výstavba jádra hradu pak spadá především do období vlády Přemysla Otakara II., protáhla se až do 80. let 13. století. Jádro hradu tvoří palác o nepravidelném polygonálním půdorysu, jehož východní straně dominoval velký reprezentační sál, z něhož se dnes zachovalo pouze torzo. Palác byl vybudován v průběhu 2. třetiny 13. století, dokončen zřejmě kolem roku 1280. Sál byl dvoulodní, poněkud nepravidelného lichoběžníkového půdorysu s okoseným jihovýchodním nárožím, otočený podélnou osou přibližně k severu. Vstupovalo se do něj z patra ochozu nádvoří profilovaným hrotitým portálem s vnitřním trojlistým záklenkem. Klenbu sálu tvořilo šest polí žebrových kleneb, spočívajících ve stěnách na masivních pětibokých příporách s kalichovitými hlavicemi, uprostřed na dvou sloupech, jejichž podobu neznáme. Sál osvětlovala velká okna od severu a východu. Klenba sálu, snad poškozená statickými poruchami, snad byla při renesanční přestavbě hradu za Švamberků ve 40. – 50. letech 16. století (zřejmě spolu s částí jeho východní stěny) snesena a prostor rozdělen trámovým stropem do dvou pater. Ovšem v dějinách hradu jak je uvádí A. Sedláček (Hrady sv. XI., s. 43) ovšem stojí, že k tomu došlo až při opravách hradu za Schwarzenbergů po roce 1719 . Ve vnějších stěnách byla prolomena nová okna v obdélných kamenných ostěních a segmentových nikách, v patře prolomen v západní stěně nový vstup do patra nad vnitřním ochozem paláce. Severozápadní nároží někdejšího sálu se spolu s většinou jeho severní stěny v 19. století zřítilo; v průběhu rekonstrukce hradu, která probíhala po roce 1880, již tato část paláce obnovena nebyla, byla pouze zpevněna torza dochovaných zdí. Při pozdější památkové obnově bylo na stěnách prostoru původní členění částečně vyznačeno omítkami. Z někdejšího sálu jsou dnes dochovány zcela západní a jižní stěna, část zdi východní (v 16. století ovšem zřejmě zčásti nově postavené) a pouze krátký výběh stěny severní. Ve stěnách je dochováno celkem šest z původních deseti kamenných pětibokých přípor s kalichovitými hlavicemi a krátkými zbytky výběhů klenebních žeber – výše byly výběhy téměř do hladka osekány při vkládání trámového stropu v 16. století. Hrotitá čela nedochovaných kleneb jsou vyznačena zbytky výběhů cihlových klenebních kápí. V polovině výšek západní a torze východní stěny jsou dochovány kapsy někdejšího trámového stropu, ve zbytcích východní a severní stěny pak segmentové niky nově zřízených oken.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

  Odkazy
Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze české, sv. XI., s. 1 – 55 Menclová, Dobroslava. České hrady I. Praha 1972, s. 213 – 24 Kuthan, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách, Praha 1975, s. 79 – 102 Líbal, Dobroslav – Lancinger, Lubomír – Heroutová, Marie. Zvíkov. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, Praha 1976 – 77, rkp. Umělecké památky Čech IV., Praha 1982, s. 375 – 80 Durdík, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 632 – 36
  Poznámky
Není to vyloučeno, nebot stejný pramen (Sedláček) uvádí, že celý hradní palác byl na počátku 19. století (1802) ještě zastřešený, byt špatně udržovaný; k prvním destrukcím došlo až roku 1829.
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz