Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Okna tvrze na schodišti fary

Zpět k vyhledávání
  Anotace
V průběhu přestaveb historických objektů docházelo pravidelně - zejména z úsporných důvodů - k druhotnému užití materiálu ze starší fáze stavby; v tomto případě částí profilovaných renesančních okenních ostění, jichž bylo použito na výstavbu nového schodiště do sklepení objektu. Jejich členění a velikost umožňují do značné míry rekonstruovat podobu někdejšího druhého patra tvrze, zbořeného zřejmě na sklonku 18. století.
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-10 16:48:30
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, Interiér, Prvky a vybavení, Stavební historie, Info vycházející ze stavby

Klíčová slova: Okna tvrze na schodišti fary, gotika, renesance, klasicismus, tvrz, fara
  Text
Samšina, bývalá tvrz Určit zcela jednoznačný stavební vývoj samšinské tvrze (později fary) není prozatím – zejména z důvodu naprostého nedostatku archivních materiálů – možné. Postrádáme i jakékoliv historické vyobrazení. Také objekt samotný, ve svém dnešním stavu, nám zdaleka neprozrazuje vše, co by bylo určení jeho stavebních dějin třeba. Je tedy nutno spekulovat a přitom se přidržet těch několika málo indicií, které přeci jen máme. Tvrz je v pramenech připomínána poměrně pozdě, až ve 30. letech 16. století, po Samšině se však psali někteří držitelé již dlouho před tím – nevyplývá z toho ovšem, zda zde také sídlili a zda mělo případné zdejší sídlo nějakou trvanlivější (rozuměj zděnou) podobu. Dnešní objekt sám o sobě neposkytuje doklady, které by svědčily o jeho starším středověkém původu. Jeho nejstarší zděné části pocházejí s největší pravděpodobností až z konce 15. nebo spíše z počátku 16. století – jde zde o části obvodového zdiva a zřejmě i zazděný půlkruhový portálek ve sklepě. Podstatně čitelnější je již fáze renesanční, pocházející zřejmě ze sklonku 16. století či doby kolem roku 1600; tehdejší majitelé, Gerštorfové z Malšvic, byli poměrně ambiciózní a jejich náhrobky, dochované v sousedním farním kostele sv. Václava jsou vskutku prvotřídními sochařskými a kamenickými díly. Lze předpokládat, že tomuto standartu muselo alespoň do jisté míry odpovídat i jejich sídlo – svědčí o tom poměrně vysoká kvalita dochovaných částí kamenické výzdoby objektu, zejména severní vstupní portál a části okenních ostění, použitých později při stavbě schodiště do sklepa. Z tohoto období pocházejí pravděpodobně i dochované klenby a také kované okenní mříže, s vkládanými kruhy v jižních oknech. Během třicetileté války byla tvrz i s přilehlým dvorem několikrát zpustošena. Ze závěru tohoto období, z roku 1642, pochází nejstarší popis tvrze, i když velmi stručný; hovoří se v něm o budově z kamene vystavěné s mnoha světnicemi a světničkami, dosti prostranné. Roku 1643 je pak celý statek popisován jako velmi poničený a zpustlý. Novými majiteli byla po skončení válek tvrz zřejmě opravena, rozsah těchto zásahů ovšem neznáme. Počátkem 18. století se vlastníky tvrze stávají hrabata Šlikové, kteří záhy poté připojili celý statek ke svému Velišskému panství. Tvrz tak definitivně ztratila rezidenční funkci a zřejmě zcela zpustla. Roku 1739 bylo údajně zbořeno zchátralé patro (to je také jediná zmínka o jeho existenci) a záhy poté budova zřejmě přeměněna ve faru. Na I. (Josefínském) vojenském mapování z let 1763 – 1783 je někdejší tvrz zachycena jako trojkřídlý objekt s nádvořím otevřeným k severozápadu; jednotlivá křídla stojí samostatně. Roku 1790 popisuje Jaroslaus Schaller Samšinu jako ves „…s částečně zbořeným zámečkem (zum theil abgetragener Schlosschen)“, což vyvolává pochybnosti, zda byla budova skutečně již tehdy využívána jako fara. Toto podezření ještě podporuje Sommerova Topografie z roku 1835, v níž se uvádí, že někdejší zámek byl na faru přestavěn hrabětem Šlikem roku 1797. Z této doby pravděpodobně zhruba pochází dnešní stav objektu – této dataci přibližně odpovídá dnešní vnitřní vybavení, vestavěné skříně,výmalba sálu 8, krov i vstupní dveře. Tehdy bylo zřejmě také vloženo nové schodiště – původní se snad nacházelo v prostoru haly 1 a místnosti 4. Nově postaveny byly oba dnešní komíny. Sklep byl také zřejmě přístupný i samostatně z vnější strany, portálem v severní zdi chodby. Přibližně z tohoto období snad také pochází sklep pod terénem severně od objektu – zde ovšem schází jakékoliv indicie, které by o jeho stáří mohly svědčit (snad s výjimkou druhotně použitých kamenických článků ve schodišti). Téměř jistě se však nejedná o zbytek věže, jak je uváděno ve III. díle Encyklopedie Českých tvrzí. Dalšími, více či méně dílčími úpravami prošel objekt ještě v průběhu 19. a 20. století – vestavba toalety do prostoru vstupní haly, protažení sklepní chodby k východu a výstavba nového vnějšího vstupu, propojení sklepa pod nádvořím chodbičkou se starším sklepením pod domem. Poslední výraznější zásah představuje výstavba nového schodiště ke vstupu do sklepení v 50. – 60. letech 20. stol. a vestavba nízké příčky do vstupní haly o něco později.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

  Odkazy
SCHALLER, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen, 16, Bidschower Kreis, s. 71 – 75. Prag und Wien 1790 SOMMER, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen; statistisch – topographisch dargestellt. 3, Bidschower Kreis, s. 121 – 122. Prag, 1835 PALACKÝ, František, Popis Království Českého, s. 120 – 121, Praha 1848 BÍLEK, Tomáš V., Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Praha 1882 SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého 5, s. 275 – 277. Praha 1887 Ottův slovník naučný, heslo Samšina a Samšinský ze Samšiny, Praha 1902 SEDLÁČEK, August, Místopisný slovník historický království Českého, s. 785 – 786, Praha 1908 LUSTIG, Rudolf - SVĚTNIČKA, František, Schematismus velkostatků v Čechách, Praha s. d. (1933) WIRTH, Zdeněk (ed.), Umělecké památky Čech, s. 674, Praha 1957 POCHE, Emanuel (ed.), Umělecké památky Čech 3, s. 289, Praha 1980 Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 6, Východní Čechy, s. 435 – 436, Praha 1989 Encyklopedie českých tvrzí 3, s. 666 – 667, Praha 2005
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz