Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Stavitel, stavebník a plán v pozdější interpretaci

Zpět k vyhledávání
  Anotace
V umělecké výzdobě světské i sakrální architektury bývají často - převážně ve skrytých souvislostech - zachyceny okolnosti původu a vzniku dané stavby. Časté je právě vyobrazení stavebníka či stavitele s plánem objektu - v některých případech se může jednat o plán poměrně přesný (Trpísty), v jiných o zcela idealizovaný (Doksany).
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-10 17:05:29
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Stavební historie, Využití pramenů a literatury, Info vycházející ze stavby, Hodnocení, Umělecko historické, Kulturně historické

Klíčová slova: baroko, zámek, klášter, Jakub Auguston, W.S.T.Schmidt, Josef Redelmayer, Stavitel, stavebník a plán v pozdější interpretaci
  Text
Trpísty, zámek, portrét architekta s plánem zámku Zámek Trpísty byl vystavěn mezi roky 1723 – 1729, pro Prospera Antona Josefa hraběte ze Sinzendorfu, zřejmě v místech starší středověké tvrze. Autor stavby není archivně doložen, většinou však bývá uváděno, že zámek je pozdním dílem plzeňského stavitele Jakuba Augustona (1668 – 1735), což je na základě slohového rozboru stavby velmi pravděpodobné. Celkovým pojetím a výzdobou se zámek ovšem poněkud vymyká ostatním Augustonovým dílům, která jsou celkovým svým pojetím jednodušší, dalo by se říci „provinčnější“. Je tedy snad možné Trpísty buď pokládat za jeho nejzralejší projekt, nebo je autorem návrhu někdo jiný. Zámek je obdélná jednopatrová stavba, s dvojicí oválných sálů nad sebou ve střední části. Tyto sály tvoří výrazný rizalit vstupního i zahradního průčelí zámku. Klenbu přijímacího sálu v prvním patře pokrývá malba Apoteóza rodu Sinzendorfů od Wenzela Samuela Theodora Schmidta z Plané, z roku 1743. V postranních síních jsou ve štukových zrcadlech další nástropní malby téhož umělce. I fresku Výjev ze ságy o Argonautech na klenbě saly terreny provedl Schmidt, v roce 1744. Na iluzivní malbě v hlavním sále je mimo jiné zachycen i stavitel, držící kružidlo a plán zámku. Tento plán se téměř do detailů shoduje se skutečně provedenou stavbou, liší se pouze členěním jihozápadní rohové místnosti. Doksany, prelatura, malba s motivem „Založení kláštera“ Prelatura kláštera premonstrátek v Doksanech byla vystavěna ve své dnešní podobě v 90. letech 17. století. Její mladší součástí je křídlo refektáře, přestavěné po polovině 18. století, s obdélným plochostropým sálem. Na západní stěně sálu se nachází fresková malba „Založení doksanského kláštera“ od Josefa Redelmayera z r. 1760. Na malbě je zachycena zakladatelka kláštera Gertruda, manželka Vladislava II., ukazující na plán kláštera, který drží postava v modrém šatě, zřejmě stavitel. Na rozdíl od Trpíst je zde půdorys kláštera podán zcela idealizovaně, skutečnosti odpovídá pouze rozdělení areálu do dvou velkých nádvoří s kostelem uprostřed druhého. Postava „stavitele“ je pak zcela idealizovaná, neznáme totiž ani jeho jméno a nevíme o něm prakticky nic.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

  Odkazy
• Umělecké památky Čech 4, Praha 1982, s. 81 – 82. • Vlček, Sommer, Foltýn: Encyklopedie českých klášterů • Cvrk, Milan: Trpísty – 750 let, 2001.
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz