Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Chrám jako nekropole

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Na jaře roku 2008 byla zahájena rekonstrukce interiéru městského farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě – konkrétně zřízení nové dlažby v trojlodí. Po odstranění lavic a sejmutí cementových dlaždic z přelomu 19. a 20. století se objevily rozsáhlé zbytky historické dlažby, do níž bylo na různých místech zasazeno celkem 166 náhrobních desek ze 14. – 18. století. Na místě poté proběhl v létě 2008 archeologický průzkum prováděný pracovníky Muzea Vysočiny v Jihlavě, v jeho průběhu byly prozkoumány i některé doposud nepřístupné krypty v podzemí kostela. V průběhu následného dílčího stavebně historického průzkumu odkryté části dlažby bylo zjištěno, že většina náhrobních desek byl do dlažby osazena druhotně, nejspíše v průběhu mnoha oprav dlažby; bylo zjištěno že některé jsou otočeny nápisy a znaky dolů. Některé další desky jsou zase přitesány tak, aby do dlažby lépe zapadly, bez ohledu na poškození nápisů, případně znaků na nich. Průzkum byl bohužel prováděn až v době, kdy byly části podlahy kostela, kde se dlažba s náhrobky nedochovala, zality cementovou mazaninou – dříve jsme nebyli na tento pozoruhodný nález upozorněni. Bohužel tak zřejmě unikly dalšímu poznání důležité stopy, dle nichž by bylo možno alespoň přibližně určit dobu výstavby či zaklenutí jihlavského trojlodí, což je otázka doposud ne zcela vyřešená. Nicméně se podařilo alespoň některé důležité stopy k historii stavby zachytit.
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-10 17:16:48
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, Interiér, Podlahy, Stavební historie, Info vycházející ze stavby, Kulturně historické, Památkové

Klíčová slova: CHRÁM JAKO NEKROPOLE, gotika, renesance, baroko, kostel, Jihlava, náhrobek, Chrám jako nekropole
  Text
Jihlava, kostel sv. Jakuba Staršího, náhrobky v dlažbě trojlodí Jak již bylo uvedeno výše, drtivá většina náhrobků objevených v dlažbě kostela se zřejmě nenachází in situ. Vzhledem k tomu, že soupisu a dokumentaci náhrobních kamenů nalezených v chrámu bude věnována samostatná práce, uvedeme zde alespoň ty nejzajímavější. Mezi nejstarší patří zejména náhrobní deska, druhotně použitá jako stupeň k oltáři v kapli sv. Anny. Jde o velký gotický náhrobek zřejmě z 1. poloviny 14. století, lemovaný latinským nápisem gotickou minuskulou, jehož větší část byla bohužel během úprav na schod odtesána. Uprostřed desky je vyryt jednoduchý erbovní štítek se znakem ve tvaru T, značně sešlapaný (obr. 3). V nejzápadnějším poli trojlodí, v jeho jižní části se nachází dvojice obdélných náhrobků různé velikosti, jejichž plocha je bez nápisu, pouze vyplněna sešlapanými reliéfy latinských křížů s rozšířenými konci ramen, postavených na půlkruhové základně (obr 4). Tyto náhrobky působí velmi archaicky, není vyloučeno že pocházejí až z 1. fáze výstavby kostela ve 13. století. V dlažbě se také nachází řada náhrobků pozdně gotických, pokrytých nápisy a znaky, datovaných převážně do přelomu 15. a 16. století (obr. 5 a 6). Některé renesanční náhrobky ze 16. a počátku 17. století jsou velmi zdobné, s figurálními reliéfy, erby v bohatě dekorovaných rámcích a epitafy (obr. 7 a 8). Barokní náhrobky ze 17. a 18. století jsou již většinou prostší, pokrývají je většinou jen německé nápisy a jednoduché znaky (obr. 9 a 10). Význam a jedinečnost nálezu historické dlažby s náhrobními deskami spočívá zejména ve faktu, že se tato situace v našich podmínkách dochovala jen málokde. Ve většině případů byly historické dlažby kostelů s náhrobky při rekonstrukčních pracích v 19. a poč. 20. století odstraněny, neboť logicky nevyhovovaly dobovým estetickým a komunikačním nárokům. Jihlavský příklad, byť odhalený jen dočasně, nám poskytl jedinečnou možnost nahlédnout do jedné z podob významného farního chrámu v barokním období.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

  Odkazy
F. J. SCHWOY: Topographie vom Markgrafthum Mähren III, Wien 1794, s. 447 Gregor WOLNÝ: Die Markgrafschaft Mähren, VI. Band, Iglauer Kreis und mährische Enklavuren, 2. Abt., Brünn 1842, s. 3-7 Ch. D´ELVERT: Geschichte der Stadt Iglau, 1850 Gregor WOLNÝ: Kirchliche Topographie von Mähren, II. Abt., Brünner Diöcese, III. Band, Brünn 1860, s. 2-7 M. LÖWENTHAL: Chronik der königlichen Stadt Iglau (1402 – 1607), Ch. D´ELVERT (ed.), Brünn 1861 B. GRUEBER: Die Kunst des Mittelalters in Böhmen II, Wien 1874, s. 37-39 A. PROKOP: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung I, Wien 1904, s. 310-12 V. BIRNBAUM: Stať o gotické architektuře, in: Dějepis výtvarného umění v Čechách I, Praha 1931 E. SCHWAB: Iglau, Brünn 1937 I. GÖTH / E. SCHWAB: Iglau. Sudetendeutsche Heimatgaue, Heft 1, Reichenberg s. a. L. HOSÁK: Historicky místopis země Moravsko-slezské, Brno 1938 Erich BACHMANN: Sudetenländische Kunsträume im 13. Jahrhundert, Brünn und Leipzig 1941, s. 48 D. LÍBAL: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948, s. 38 E. ŠAMÁNKOVÁ: Jihlava, in: Umění X, 1950, s. 161-192 A. BARTUŠEK: Umělecké památky Jihlavy, Havlíčkův Brod 1960 L. HOSÁK / R. ŠRÁMEK: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Praha 1970, s. 365 E. POLÁŠKOVÁ: Jihlava. Městská památková rezervace, Brno 1970 D. LÍBAL: Gotická architektura, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1, Praha 1984, s. 153 K. KŘESADLO: Města ČSSR. Jihlava, Praha 1986 Z. JAROŠ: Gotická Jihlava, Jihlava 1993 Jiří KUTHAN: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města - hrady - kláštery – kostely, Vimperk 1994, s. 156-158 Z. JAROŠ: Kostel sv. Jakuba v datech, Jihlava 1994 Z. JAROŠ/K. KŘESADLO: Jihlava – kulturně.historický průvodce městem, Jihlava 1996 P. PEŇÁZ: Průvodce Moravou a Slezskem 11. Okresy Žďár nad Sázavou, Jihlava a Třebíč, Zlín 1998 Bohumil SAMEK (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska II. Praha 1999, s. 85-91 Petr KROUPA: Církevní architektura na jižní Moravě, in: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. II. Brno, Brno 1999, s. 113-115, č. 015 Historický atlas měst České republiky, svazek č. 8 – JIHLAVA. Historický ústav AVČR, Muzeum Vysočiny Jihlava, SOA Jihlava, 2000 František HOFFMANN: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století, Praha 2004
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz