Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Netradiční výzdoba interiérů

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Ornamentální uspořádání kostí je jedním z extrémních případů použití materiálu pro utvoření interiéru architektury. V případě kostnice je taková výzdoba očekávaná. I v takovém případě lze ovšem vysledovat některé prvky formálního aparátu barokní architektury. Jako jsou římsy, sokly atp.
  Autorství
Autor: Jindřich Záhorka (zahorka)
Vloženo: 2012-02-12 15:09:09
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, Interiér, Stěny

Klíčová slova: Netradiční výzdoba interiérů, Žehuň, baroko, Žehuň, kostnice, František Kermer, kostnice, František Kermer
  Text
Ornamentální uspořádání kostí zachované v interiérech kostnic na území Čech a Moravy pochází z barokního období. Výzdoba z lidských kostí měla jednak důvody praktické, duchovní a v neposlední řadě také estetické. Praktické – hřbitovy kolem kostelů časem nepostačovaly k ukládání dalších a dalších kostí, proto bylo nutné čas od času kosti vyhrabat a uložit na jiné místo, buď do jam, nebo do staveb k tomu určených kostnic. Duchovní – barokní zbožnost podporovaná dobovými kázáními a literaturou připomínala lidem mimo jiné jejich vlastní pomíjivost (Memonto mori). Estetické – kosti napodobovaly architektonické členění provedení z klasických materiálů, z kostí byly v interiérech napodobovány římsy, ostění, girlandy atd. Nejznámějším příkladem je samozřejmě kostnice v Sedlci u Kutné Hory. V Žehuni nedaleko Kutné Hory je nevelká kostnice stojící při kostele sv. Gotharda, která se stavbou v Sedlci inspirovala. Interiér je řešen jako volný prostor s vloženým dekorativním uspořádáním lidských kostí na půdorysu písmene U, s tím, že mezi stěnou s kostí a obvodovou stěnou stavby je ulička umožňující přístup k východní a jižní stěně. Stěny z lidských kostí jsou zpevněny dřevěnou konstrukcí. Tato konstrukce je tvořena dvěma stojkami a jedním horizontálním trámem přichyceným ve zdivu východní a západní stěny. Podle nedestruktivního průzkumu se zdá, že kosti nejsou k sobě navzájem nijak přichyceny. Jsou naskládány v několika vrstvách tak, že se lebky střídají s kostmi z končetin. Na některých místech jsou kosti instalovaných do ondřejského kříže. Na stropním trámu je zavěšena stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí ve středu s lebkou. Kostnice, která zřejmě sloužila zároveň i jako márnice, byla postavena v letech 1765-1766 nejspíše podle návrhu architekta Františka Kermera, jež stavěl zároveň pravděpodobně i kostel sv. Gotharda. Instalaci a dekorativní úpravu kostí v interiéru provedli v 2. pol. 18. stol. farář Jan Šolc s učitelem Melicharem Ulrichem.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1 Žehuň

Žehuň
Obr. 2 Žehuň

Žehuň
Obr. 3 Žehuň

Žehuň
  Odkazy
  Poznámky
Literatura: JESENSKÝ, Vít: Barokní kostnice ve středních Čechách. (2. část.)In: Památky středních Čech, 10, 1996, č. 2, s. 20-51. POCHE, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech, Praha – Academia 1982 www.cestyapamatky.cz www.zehun.cz
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz