Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Otisky zaniklých stavebních konstrukcí

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Poměrně často můžeme na historických stavbách, které si zachovaly alespoň část historických povrchových omítek, spatřovat otisky starších konstrukcí lehčího typu, které na ně navazovaly - povětšinou šlo o konstrukce hrázděné, roubené, či zděné "nalehko". Vzhledem k tomu, že se tyto výše zmíněné konstrukce v originální podobě dochovaly jen velmi vzácně, poskytují nám tyto otisky (společně s historickými vyobrazeními) důležitou informaci o jejich podobě.
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-13 09:37:19
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, Exteriér, Průčelí, Stavební historie, Info vycházející ze stavby

Klíčová slova: Otisky zaniklých stavebních konstrukcí, gotika, renesance, baroko, hrad, kostel, fara, pivovar, opevnění, most, Švihov, Zvíkov, Lodhéřov
  Text
Švihov, vstupní věž vnitřního hradu. Hlavní vstupní věž vnitřního opevnění hradu Švihov vznikla za rozsáhlé pozdně gotické přestavby hradu zhruba v letech 1480 – 1500. Po úpadku rodu Švihovských z Rýzmberka v polovině 16. století se vývoj hradu zastavil a v polovině 17. století byla velká část opevnění zbořena; díky tomu se však ostatní části dochovaly ve velmi intaktní podobě. Na jižní boční stěně se tak v původní pozdně středověké omítce dochoval dokonalý otisk zaniklé obranné chodby, zřejmě hrázděné, která završovala koruny opevnění celého hradu; vzhledem k tomu že se podobné konstrukce na našem území dochovaly jen vzácně, jde o jedinečný přímý doklad pozdně středověké podoby hradu. Zvíkov, zbytek zdí hradního pivovaru. Při jižním vstupu do středního nádvoří hradu Zvíkov, při jihovýchodním nároží tzv. Hlízové věže míjíme po západní straně jednoduchým sgrafitem dekorovanou stěnu bývalého pivovaru, postaveného údajně roku 1550; podle gotického portálku v přízemí šlo však spíše o rozsáhlou přestavbu. Úzký průchod mezi Hlízovou věží a pivovarem byl zřejmě tehdy překlenut visutou chodbou, snad pod záklenkem uzavřenou zdí s branou. Dnes se z ní dochovala pouze nezřetelná stopa záklenku a naopak velmi zřetelný otisk zastřešeného ochozu na její koruně, včetně jednoduchého segmentového vstupu vedoucího na ochoz z přilehlé budovy pivovaru. Ochoz byl zřejmě hrázděný, zastřešený sedlovou stříškou, o podobě chodby a případné brány samotné nemáme přímé informace, zřejmě šlo pouze o průchod v příčné zdi, jehož obranný smysl byl již spíše symbolický. O existenci uzavírací zdi s branou svědčí i jednoduchá kvádrová sgrafita na fasádě budovy, nacházející se pouze severně od stop této konstrukce. Není jisté, jakým způsobem chodba ústila do hlavního paláce, na Hlízové věži, která stojí přímo naproti, se žádné stopy navazující konstrukce nedochovaly; je možné, či spíše pravděpodobné, že byly zahlazeny při rekonstrukci paláce a věže na sklonku 19. století. Lodhéřov, fara při kostele sv. Petra a Pavla Fara při kostela sv. Petra a Pavla v Lodhéřově byla postavena v letech 1724 – 30, naposledy výrazně upravena r. 1827. poté co byl původně gotický kostel, nacházející se severně od fary naposledy rozsáhleji upraven – roku 1819 byla nově vybudována jižní boční lod s oratoří – byla nová oratoř spojena s budovou fary dlouhým visutým mostem, zřejmě lehčí, dřevěné konstrukce. Chodba existovala ještě poměrně nedávno, UPČ ji ještě uvádějí jako existující; na obnoveném kostele jsou již její stopy zahlazeny, zřetelný otisk se ovšem zachoval v severní boční fasádě fary.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

Obr. 2

  Odkazy
• Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze české, sv. XI., s. 1 – 55 • Menclová, Dobroslava. České hrady II. Praha 1972, s. 400 • Umělecké památky Čech II., Praha 1978, s. 305 • Umělecké památky Čech IV., Praha 1982, s. 375 – 80 • Durdík, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 545 – 548
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz