Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Signatura a datace na fasádě kostela - důležitý datační prvek

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Při restaurátorských pracech na fasádách historických staveb se mohou objevit důležité historické prameny vážící se ke vzniku nebo pozdějším úpravám stavby - často to bývají podpisy štukatérů nebo fasádníků.
  Autorství
Autor: Michal Patrný (michalpatrny)
Vloženo: 2012-02-13 10:57:15
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Rozbor, Exteriér, Průčelí, Stavební historie, Využití pramenů a literatury, Info vycházející ze stavby

Klíčová slova: Signatura a datace na fasádě kostela - důležitý datační prvek, baroko, kostel, Dyje
  Text
Poutní kostel Bičovaného Spasitele (v současnosti zasvěcený sv. Janu Nepomuckému) v Dyji u Znojma byl vystavěn v letech 1769–1775 nákladem premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, náhradou za starší farní kostel sv. Vavřince, který stál na jiném místě a již nedostačoval zvyšujícímu se počtu poutníků k sošce Bičovaného Spasitele. Ta byla přinesena v roce 1751 z bavorského poutního místa Wies, centra kultu bičovaného Krista. Interiéry kostela zdobí v našem prostředí jedinečný cyklus monumentálních nástěnných maleb, jejichž autorem je slavný vídenský malíř Franz Anton Maulbertsch (1724–1796). Autor vlastního architektonického návrhu kostela nebyl doposud zjištěn. Chrám byl slavnostně vysvěcen v roce 1778, ale již roku 1784 byl zrušen klášter v Louce, jež jej spravoval; kostel byl změněn ve farní. Záhy se začaly projevovat statické poruchy a kostel musel být několikrát opravován. Při jedné z oprav fasády roku 2006 byl na jižní straně lodi nalezen podpis „LORENTZ PERNAUSHEK“, spolu s letopočtem 1786; jde zřejmě o doklad tehdejší opravy či nějaké úpravy fasády kostela. Zajímavé je, že tyto úpravy probíhaly již pouhých 8 let po vysvěcení kostela – není vyloučeno, že nějak souvisely se změnou funkce kostela z poutního na farní.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1

Obr. 2

  Odkazy
• Krsek, Ivo – Kudělka, Zdeněk – Stehlík, Miloš – Válka, Josef. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Brno 1996, s. 61, 69, 132, 136 – 139, 167. • Kroupa, Jiří. Dyje v rezidenční síti premonstrátského kláštera Louka. In Zora Wörgötter – Jiří Kroupa: Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Vydání první. • Brno : Moravská galerie, 2005. Poselství barev, tvarů a myšlenek, s. 31 – 48 Wörgötter, Zora – Kroupa, Jiří. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Vydání první. Brno : Moravská galerie, 2005. 167 s.
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz