Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Vazba krovu k podkroví

Zpět k vyhledávání
  Anotace
Pro objasnění stavebního vývoje zkoumaného objektu má mimořádnou důležitost vztah krovu vůči podkrovní, ukončující části stavby. Krov sedí na koruně zdiva, přičemž pozednice krovu jsou v ní často zazděné. V některých případech existuje bezprostřední vztah mezi krovem a horizontálními konstrukcemi (stropy a klenbami), ukončujícími poslední patro stavby.
  Autorství
Autor: Jan Beránek (beranek)
Vloženo: 2012-02-13 13:47:36
  Přiřazené kategorie
Kategorie: Stavební historie, Info. vycházející ze stavby samotné, Půdy a krovy, Stropy a klenby

Klíčová slova: Vazba krovu k podkroví, st. 22/1, 85, st. 145/2, 41799/2-150, 36948/7-6755, 35373/2-1244, baroko, zámek, kostel, neznámý, Lochovice, Žehušice, Suchohrdly u Miroslavi, 1
  Text
Ze vzájemné vazby konstrukce krovu ke zděným ukončujícím částem stavby (zdi, klenby) lze často odvodit relativní chronologii obou konstrukcí. Pokud se ve spodní části krovu nachází anomálie, např. chybějící části krovu, které by byly v kolizi se stropem či klenbou, pak lze předpokládat, že klenba či strop vznikly druhotně a jsou mladší než příslušná část krovu (Žehušice - nový zámek). Tato varianta se projevuje jak již zmíněnými chybějícími prvky krovu, tak i jejich druhotnou úpravou, například osekáním spodků vazných trámů, aby bylo podsunout klenbu nebo strop pod již existující krov. Situace však nemusí být vždy zcela jednoznačná; máme doložené i případy, kdy z důvodu špatného vyměření stavby byl krov osazen příliš nízko a vazné trámy musely být takto upraveny. Opačným příkladem je vazba krovu či dřevěných konstrukcí s ním souvisejících s korunou obvodového zdiva a klenbami či stropy. Někdy jsou vazné trámy krovu nebo konstrukce s ním související (dřevěné kleštiny) s klenbou provázány a trámy zabíhají do zdiva (Suchohrdly u Miroslavi - kostel sv. Markéty). To je dokladem dobového způsobu zakončení stavby, kdy je nad poslední patro vyzdvižen krov a teprve následně vyzdívána klenba. Z hlediska relativní chronologie mohou obě konstrukce pocházet jak ze stejné etapy výstavby, tak i z časově značně vzdálených období - krov střechy umožňoval ponechat horní patro bez zastropení, které mohlo být uplatněno až s prodlevou. Speciálním případem jsou trámové záklopové stropy, jejichž trámy jsou zároveň vaznými trámy krovu (Lochovice - zámek). V tomto případě jsou strop i krov současné a ve většině případů lze dobu jejich vzniku určit dendrochronologickou analýzou. Pokud jsou vazné trámy osazeny na pozednice zazděné v koruně obvodového zdiva, můžeme datovat i celou horní část stavby.
Content is comming here as you probably can see.Content is comming here as you probably can see.
  Příklady

Obr. 1 Žehušice - zámek

Žehušice - zámek
Detaily:   MIS  GIS
Obr. 2 Žehušice - zámek

Žehušice - zámek
Obr. 3 Suchohrdly u Miroslavi - kostel sv. Ma

Suchohrdly u Miroslavi - kostel sv. Ma
Obr. 4 Suchohrdly u Miroslavi - kostel sv. Ma

Suchohrdly u Miroslavi - kostel sv. Ma
Obr. 5 Lochovice - zámek

Lochovice - zámek
Obr. 6 Lochovice - zámek

Lochovice - zámek
Obr. 7 Lochovice - zámek

Lochovice - zámek
  Odkazy
heslo Lochovice, in: Umělecké památky Čech 2, K – O, ed. E. Poche, Praha 1978, s. 306. J. Beránek, Stavebněhistorický průzkum kostela sv. Markéty v Suchohrdlích u Miroslavi, nepublikovaný strojopis, Praha 2010. J. Beránek – P. Macek, Zámek Žehušice…, Sborník z 9. konference SHP v Olomouci, v tisku. J. Beránek, Zámek v Lochovicích. K problematice a výsledkům stavebněhistorického průzkumu, Svorník 4/2006, s. 233 – 250.
  Poznámky
 
Zpět k vyhledávání
Redakční systém | Jste přihlášen | © NPÚ | fiktivni@mail.cz