Nalezená hesla

Nutnost pečlivého ohledání štukové výzdoby interiérů
Tento příklad ilustruje nutnost pečlivého ohledání štukové výzdoby. Na první pohled jasná součást štukové výzdoby klenby podpořená v literatuře zažitým určením účelu místnosti jako zámecké kaple nedává příležitost k pochybám. Teprve bližší restaurátorské ohledání nám přesně určí materiál a pravděpodobnou dobu vzniku.
Valená klenba s vyčnívajícími kameny
Příklad ze stavby poněkud bizarního určení (jde o umělou jeskyni se symbolickým hrobem) ukazuje „klasickou“ valenou klenbu, ze které vystupují nepravidelně umístěné kameny různé velikosti a tvarů. Je pravděpodobné, že sloužili k lepší přilnavosti štukového stropu napodobujícímu přírodní povrch skalnaté jeskyně, ať už ve formě kamenů nebo „krápníků.“
Druhotné použití pískovcového ostění.
Tento příklad ukazuje druhotné použití pískovcového ostění. Pravděpodobně v 2. pol. 20. stol. byly zrušeny dva vstupy mezi místnostmi a z jeho vylámaného ostění zhotoveno ostění nově zřízeného krbu a lavice v nice po jednom ze zazděných vstupů.
Netradiční výzdoba interiérů
Ornamentální uspořádání kostí je jedním z extrémních případů použití materiálu pro utvoření interiéru architektury. V případě kostnice je taková výzdoba očekávaná. I v takovém případě lze ovšem vysledovat některé prvky formálního aparátu barokní architektury. Jako jsou římsy, sokly atp.
Inspirační zdroje Adolfa Loose
Nenápadný motiv poloslunce se objevuje i u Adolfa Loose, kde bychom ho asi nečekali. V literatuře často zmiňovaná inspirace neoklasicistickou architekturou se u tohoto moderního architekta projevovala i v takových detailech jakým je výzdoba oplocení městské
Barokní plány oranžerie v Krásném Dvoře
Dochované plány zámeckého skleníku, přesněji oranžerie z fondu zámku v Krásném Dvoře jsou zajímavým dokladem především díky záznamu systému vytápění.
Drobný detail výzdoby dveří upozorňuje na dobu vzniku stavby
Drobný detail výzdoby dveří jakým je v tomto případě stylizovaný jazyk sv. Jana Nepomuckého v kombinaci s archivními prameny může přispět k datování jednoho uměleckořemeslného detailu stavby.
Architektonické členění jako vodítko k určení autorství
Ze samotné podoby stavby a některých výrazných slohových znaků je velmi často možné dovodit nebo přibližně určit jejího autora. Na příkladě chorušické fary je možno zvažovat i historické souvislosti, neboť F. M. Kaňka ve stejném období pracoval pro stavebníka.
„Parléřovská kružba z 19. století" – zajímavý doklad díla Josefa Mockera
Na příkladě okenní kružby, kterou roku 1883 doplnil Josef Mocker okno ve vysokém chóru kostela sv. Bartoloměje v Kolíně, můžeme sledovat vysoký stupeň Mockerových znalostí ohledně gotického tvarosloví.