Stavebněhistorický průzkum

Nutnost pečlivého ohledání štukové výzdoby interiérů

Tento příklad ilustruje nutnost pečlivého ohledání štukové výzdoby. Na první pohled jasná součást štukové výzdoby klenby podpořená v literatuře zažitým určením účelu místnosti jako zámecké kaple nedává příležitost k pochybám. Teprve bližší restaurátorské ohledání nám přesně určí materiál a pravděpodobnou dobu vzniku.

Valená klenba s vyčnívajícími kameny

Příklad ze stavby poněkud bizarního určení (jde o umělou jeskyni se symbolickým hrobem) ukazuje „klasickou“ valenou klenbu, ze které vystupují nepravidelně umístěné kameny různé velikosti a tvarů. Je pravděpodobné, že sloužili k lepší přilnavosti štukového stropu napodobujícímu přírodní povrch skalnaté jeskyně, ať už ve formě kamenů nebo „krápníků.“

Druhotné použití pískovcového ostění.

Tento příklad ukazuje druhotné použití pískovcového ostění. Pravděpodobně v 2. pol. 20. stol. byly zrušeny dva vstupy mezi místnostmi a z jeho vylámaného ostění zhotoveno ostění nově zřízeného krbu a lavice v nice po jednom ze zazděných vstupů.

Netradiční výzdoba interiérů

Ornamentální uspořádání kostí je jedním z extrémních případů použití materiálu pro utvoření interiéru architektury. V případě kostnice je taková výzdoba očekávaná. I v takovém případě lze ovšem vysledovat některé prvky formálního aparátu barokní architektury. Jako jsou římsy, sokly atp.

Inspirační zdroje Adolfa Loose

Nenápadný motiv poloslunce se objevuje i u Adolfa Loose, kde bychom ho asi nečekali. V literatuře často zmiňovaná inspirace neoklasicistickou architekturou se u tohoto moderního architekta projevovala i v takových detailech jakým je výzdoba oplocení městské

Barokní plány oranžerie v Krásném Dvoře

Dochované plány zámeckého skleníku, přesněji oranžerie z fondu zámku v Krásném Dvoře jsou zajímavým dokladem především díky záznamu systému vytápění.

Drobný detail výzdoby dveří upozorňuje na dobu vzniku stavby

Drobný detail výzdoby dveří jakým je v tomto případě stylizovaný jazyk sv. Jana Nepomuckého v kombinaci s archivními prameny může přispět k datování jednoho uměleckořemeslného detailu stavby.

Architektonické členění jako vodítko k určení autorství

Ze samotné podoby stavby a některých výrazných slohových znaků je velmi často možné dovodit nebo přibližně určit jejího autora. Na příkladě chorušické fary je možno zvažovat i historické souvislosti, neboť F. M. Kaňka ve stejném období pracoval pro stavebníka.

„Parléřovská kružba z 19. století" – zajímavý doklad díla Josefa Mockera

Na příkladě okenní kružby, kterou roku 1883 doplnil Josef Mocker okno ve vysokém chóru kostela sv. Bartoloměje v Kolíně, můžeme sledovat vysoký stupeň Mockerových znalostí ohledně gotického tvarosloví.

Chrám jako nekropole

Na jaře roku 2008 byla zahájena rekonstrukce interiéru městského farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě – konkrétně zřízení nové dlažby v trojlodí. Po odstranění lavic a sejmutí cementových dlaždic z přelomu 19. a 20. století se objevily rozsáhlé zbytky historické dlažby, do níž bylo na různých místech zasazeno celkem 166 náhrobních desek ze 14. – 18. století. Na místě poté proběhl v létě 2008 archeologický průzkum prováděný pracovníky Muzea Vysočiny v Jihlavě, v jeho průběhu byly prozkoumány i některé doposud nepřístupné krypty v podzemí kostela. V průběhu následného dílčího stavebně historického průzkumu odkryté části dlažby bylo zjištěno, že většina náhrobních desek byl do dlažby osazena druhotně, nejspíše v průběhu mnoha oprav dlažby; bylo zjištěno že některé jsou otočeny nápisy a znaky dolů. Některé další desky jsou zase přitesány tak, aby do dlažby lépe zapadly, bez ohledu na poškození nápisů, případně znaků na nich. Průzkum byl bohužel prováděn až v době, kdy byly části podlahy kostela, kde se dlažba s náhrobky nedochovala, zality cementovou mazaninou – dříve jsme nebyli na tento pozoruhodný nález upozorněni. Bohužel tak zřejmě unikly dalšímu poznání důležité stopy, dle nichž by bylo možno alespoň přibližně určit dobu výstavby či zaklenutí jihlavského trojlodí, což je otázka doposud ne zcela vyřešená. Nicméně se podařilo alespoň některé důležité stopy k historii stavby zachytit.