Nalezená hesla
Reliéf s Lišajem smrtihlavem
Ikonografie v architektuře vztahující se ke smrti není až tak obsáhlá. V období neoklasicismu byl jedním z ikonografických zástupců těchto motivů motýl. Ovšem jak dokazuje příklad Vranova u Brna i motýl mohl mít i varianty. Nejčastěji se zobrazuje jakýsi obecný typ motýla, který představuje nesmrtelnou duši člověka, jenž po smrti těla odlétá do věčnosti. V případě výzdoby lavic ve Vranovské hrobce jde nepochybně o nočního motýla Lišaje smrtihlava, což je jakési ironizování ustáleného ikonografického motivu. Jde sice o motýla, leč toho, který je zároveň poslem smrti.
Rub plánu může skrývat zajímavé detaily
Archivní průzkum stavby jedné lokality mohou přinést i nečekané poznatky pro stavbu jinou. V MZA v Brně se dochovaly původní plány hrobky sekundogenitury Lichtenšteinů postavené roku 1789 v Moravském Krumlově při kostele Všech Svatých. Plány zhotovil vídeňský architekt Johann Heinrizzi. Na rubu hlavního plánu ses dochoval tužkou provedený plán půdorysu zámku v Moravském Krumlově. Vzhledem k tomu, že neznáme přesnou dobu vzniku tohoto náčrtu, je nutné porovnat půdorys s dalšími dochovanými.
Specifické stavební detaily v případě staveb specifického určení
Výpovědní hodnota některých otvorů může být jednoznačně rozpoznána pouze v souvislosti se znalostí funkce daného objektu. Nicméně někdy je nález nějakého otvoru vodítkem k určení funkce stavby, která prošla vývojem znesnadňující dnes její správné čtení. Příkladem takových staveb mohou být původně pohřební kaple, u kterých byla tato funkce později „zapomenuta“ a staly se z nich pouze sakrální stavby. To znamená, že byl zrušen či překryt vchod do podzemní prostory a také byly zazděny původní odvětrávací otvory. V případě, že navíc chybí archivní prameny, uniká nám důležitá informace o stavbě. Proto je nutné sledovat při opadání omítek sokl v exteriéru, ve kterém se právě mohou skýtat druhotně zaslepené otvory, upozorňující na původní účel stavby jako v případě rodinné hrobky Zubatů Chlumci nad Cidlinou.
Ikonografický pramen pro zámeckou stavbu se může skrývat ve farním kostele
Není žádnou novinkou, že při průzkumech panských sídel je nutné podrobit průzkumu i stavby, které mohou souviset se stavbou, či spíše stavebníkem. Často se například ve farním kostele nalezne ikonografický doklad starší podoby stavby.
Detail okenní výplně na puristické fasádě prozradí neoslohovou minulost domu
V některých případech nám mohou dát o původní podobě především nájemních domů zprávu detaily uměleckořemeslných prvků, které neprošly znehodnocením při utilitárních opravách. V případě tohoto pražského domu došlo k puristické úpravě fasády, ve které ovšem zůstaly zachovány původní okna, která měla novobarokní středový sloupek. U některých domů se nezachovaly opravdu žádné jiné důkazy než například části okenních rámů.
Podoba fasády po puristické úpravě není to samé co fasáda zničená
V některých případech může první povrchní úsudek o podobě fasády domu přinést zkreslující informace. V tomto případě si autor na počátku SHP myslel, že původní fasáda, pravděpodobně bohatě zdobená, byla „osekána“ v 2. pol. 20. stol. jak se to běžně stávalo. Archivní průzkum ovšem přinesl zjištění, že nešlo o devastující úpravu fasáda, nýbrž o „umělecký“ záměr tehdejších majitelů, kteří si v roce 1935 přáli místo eklektické fasády holou puristickou podobu svého domu.
Předlohy pro drobné stavby v parku v Krásném Dvoře
Při hledání inspirací pro stavby v parcích vzniklých v 2. polovině 18. stol. a první třetině 19. stol. je prvořadým pramenem dílo, které napsal Christian Cay Lorenz Hirschfeld (1742-1792) s názvem Theorie der Gartenkunst, jehož pět svazků vyšlo mezi lety 1779-1785. Tato základní příručka sloužila jak školeným architektům, tak laikům při projektování zahrad a parků. V areálu parku Krásného Dvora se jako jedna ze staveb v tzv. Rachélině údolí dochoval objekt hrobky. Nejde o hrobku ve smyslu uchovávání ostatků, nýbrž o symbolické uchopení motivu života a smrti. Pomocí kamenného sarkofágu, skrz něhož protéká voda je zde představen koloběh lidského života. Takové zobrazení má jednoznačný předobraz v jedné rytině z Hirsfeldova traktátu.
Barevnost fasády
Je samozřejmé, že při průzkumu zámeckých areálu jakým je například Kácov je třeba podrobně projít i všechny stavby v areálu. Jako jsou sýpky, kaple či kostel, stodoly a stáje. V méně exponovaných místech, které neprocházely z různých důvodů tak častými změnami jako hlavní zámecká stavba se mohou skrývat cenné informace, jež se mohou zpětně vztahovat k zámecké budově. V případě Kácovského zámku se jedná o původní barokní barevnost a vzhled fasád. Na samotném zámku byla provedena poslední úprava exteriéru v letech 1976 – 1982. Při ní byla původní podoba velmi zkomolena. Součástí barokní výstavby zámku byla i 150 m dlouhá patrová chodba vedoucí na oratoř do kostela. V přízemí při volné arkádě u kostela se dochovala barevnost z 30. let 18. stol. Tato barevnost se může stát východiskem pro obnovu exteriérových fasád zámku.
Srovnání podoby ostění může vést k jednomu stavebníkovi
V rámci hodnocení stavby je nutné přihlédnout i ke stavbám v bezprostředním okolí. Podle shodných detailů jako jsou například ostění vstupů a jejich profilace je možné usuzovat na jednoho stavebníka. Je však nutné hledat i jiná společná vodítka, jelikož profilace vstupu nebo okna může být příliš obecná. Ostění jsou pískovcová a mají shodné rozměry i profilaci. Obě mohou pocházet již z 1. pol. 17. stol.