Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

  Vaše vybrané kategorie
Zobrazit vyhledávací kritéria
 
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | 51-53

  Nalezená hesla
Vranov u Brna

Reliéf s Lišajem smrtihlavem

Ikonografie v architektuře vztahující se ke smrti není až tak obsáhlá. V období neoklasicismu byl jedním z ikonografických zástupců těchto motivů motýl. Ovšem jak dokazuje příklad Vranova u Brna i motýl mohl mít i varianty. Nejčastěji se zobrazuje jakýsi obecný typ motýla, který představuje nesmrtelnou duši člověka, jenž po smrti těla odlétá do věčnosti. V případě výzdoby lavic ve Vranovské hrobce jde nepochybně o nočního motýla Lišaje smrtihlava, což je jakési ironizování ustáleného ikonografického motivu. Jde sice o motýla, leč toho, který je zároveň poslem smrti.
Moravský Krumlov

Rub plánu může skrývat zajímavé detaily

Archivní průzkum stavby jedné lokality mohou přinést i nečekané poznatky pro stavbu jinou. V MZA v Brně se dochovaly původní plány hrobky sekundogenitury Lichtenšteinů postavené roku 1789 v Moravském Krumlově při kostele Všech Svatých. Plány zhotovil vídeňský architekt Johann Heinrizzi. Na rubu hlavního plánu ses dochoval tužkou provedený plán půdorysu zámku v Moravském Krumlově. Vzhledem k tomu, že neznáme přesnou dobu vzniku tohoto náčrtu, je nutné porovnat půdorys s dalšími dochovanými.
Chlumec nad Cidlinou

Specifické stavební detaily v případě staveb specifického určení

Výpovědní hodnota některých otvorů může být jednoznačně rozpoznána pouze v souvislosti se znalostí funkce daného objektu. Nicméně někdy je nález nějakého otvoru vodítkem k určení funkce stavby, která prošla vývojem znesnadňující dnes její správné čtení. Příkladem takových staveb mohou být původně pohřební kaple, u kterých byla tato funkce později „zapomenuta“ a staly se z nich pouze sakrální stavby. To znamená, že byl zrušen či překryt vchod do podzemní prostory a také byly zazděny původní odvětrávací otvory. V případě, že navíc chybí archivní prameny, uniká nám důležitá informace o stavbě. Proto je nutné sledovat při opadání omítek sokl v exteriéru, ve kterém se právě mohou skýtat druhotně zaslepené otvory, upozorňující na původní účel stavby jako v případě rodinné hrobky Zubatů Chlumci nad Cidlinou.
Hrochův Týnec

Ikonografický pramen pro zámeckou stavbu se může skrývat ve farním kostele

Není žádnou novinkou, že při průzkumech panských sídel je nutné podrobit průzkumu i stavby, které mohou souviset se stavbou, či spíše stavebníkem. Často se například ve farním kostele nalezne ikonografický doklad starší podoby stavby.
Praha

Detail okenní výplně na puristické fasádě prozradí neoslohovou minulost domu

V některých případech nám mohou dát o původní podobě především nájemních domů zprávu detaily uměleckořemeslných prvků, které neprošly znehodnocením při utilitárních opravách. V případě tohoto pražského domu došlo k puristické úpravě fasády, ve které ovšem zůstaly zachovány původní okna, která měla novobarokní středový sloupek. U některých domů se nezachovaly opravdu žádné jiné důkazy než například části okenních rámů.
Praha

Podoba fasády po puristické úpravě není to samé co fasáda zničená

V některých případech může první povrchní úsudek o podobě fasády domu přinést zkreslující informace. V tomto případě si autor na počátku SHP myslel, že původní fasáda, pravděpodobně bohatě zdobená, byla „osekána“ v 2. pol. 20. stol. jak se to běžně stávalo. Archivní průzkum ovšem přinesl zjištění, že nešlo o devastující úpravu fasáda, nýbrž o „umělecký“ záměr tehdejších majitelů, kteří si v roce 1935 přáli místo eklektické fasády holou puristickou podobu svého domu.
Krásný Dvůr

Předlohy pro drobné stavby v parku v Krásném Dvoře

Při hledání inspirací pro stavby v parcích vzniklých v 2. polovině 18. stol. a první třetině 19. stol. je prvořadým pramenem dílo, které napsal Christian Cay Lorenz Hirschfeld (1742-1792) s názvem Theorie der Gartenkunst, jehož pět svazků vyšlo mezi lety 1779-1785. Tato základní příručka sloužila jak školeným architektům, tak laikům při projektování zahrad a parků. V areálu parku Krásného Dvora se jako jedna ze staveb v tzv. Rachélině údolí dochoval objekt hrobky. Nejde o hrobku ve smyslu uchovávání ostatků, nýbrž o symbolické uchopení motivu života a smrti. Pomocí kamenného sarkofágu, skrz něhož protéká voda je zde představen koloběh lidského života. Takové zobrazení má jednoznačný předobraz v jedné rytině z Hirsfeldova traktátu.
Kácov

Barevnost fasády

Je samozřejmé, že při průzkumu zámeckých areálu jakým je například Kácov je třeba podrobně projít i všechny stavby v areálu. Jako jsou sýpky, kaple či kostel, stodoly a stáje. V méně exponovaných místech, které neprocházely z různých důvodů tak častými změnami jako hlavní zámecká stavba se mohou skrývat cenné informace, jež se mohou zpětně vztahovat k zámecké budově. V případě Kácovského zámku se jedná o původní barokní barevnost a vzhled fasád. Na samotném zámku byla provedena poslední úprava exteriéru v letech 1976 – 1982. Při ní byla původní podoba velmi zkomolena. Součástí barokní výstavby zámku byla i 150 m dlouhá patrová chodba vedoucí na oratoř do kostela. V přízemí při volné arkádě u kostela se dochovala barevnost z 30. let 18. stol. Tato barevnost se může stát východiskem pro obnovu exteriérových fasád zámku.
Přítoky

Srovnání podoby ostění může vést k jednomu stavebníkovi

V rámci hodnocení stavby je nutné přihlédnout i ke stavbám v bezprostředním okolí. Podle shodných detailů jako jsou například ostění vstupů a jejich profilace je možné usuzovat na jednoho stavebníka. Je však nutné hledat i jiná společná vodítka, jelikož profilace vstupu nebo okna může být příliš obecná. Ostění jsou pískovcová a mají shodné rozměry i profilaci. Obě mohou pocházet již z 1. pol. 17. stol.
Paběnice

Něčím nápadné stavby v kontextu okolní zástavby

Při terénním průzkumu narazíme na stavbu, která nám připadá v kontextu okolní zástavby něčím neobvyklá. V tomto případě jde o stavbu, jež měřítkem převyšuje zbylou zástavbu vsi. Kompaktní hmota patrové stavby je rozdělena na několik obytných jednotek se samostatnými vchody. Na první pohled je zřejmé, že šlo původně o jednu velkou budovu. Nabízí se sýpka nebo jiná hospodářská budova. Při pohledu na katastr zjistíme, že šlo o budovu rozkládající se v bývalém hospodářském dvoru jako jeho nejvýraznější stavba. Při pohledu do archivu nakonec zjistíme, že šlo o budovu bývalé rezidence kutnohorských jezuitů
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | 51-53